Z Česka do Číny: Zkušenost z výměnného programu v Suzhou

Od ročníku 2023 je součástí našeho studijního plánu také zahraniční zkušenost. Náš student Vítězslav Dužík využil této příležitosti k rozšíření svých obzorů studiem v jiné části světa. Jaká byla jeho zkušenost z výměnného pobytu v čínském Suzhou?

Úvod

V rámci International Exchange Programme Executive MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze jsem měl příležitost zúčastnit se krátkodobého studijního pobytu na jedné z nejprogresivnějších čínských univerzit – Xi’an Jiaotong-Liverpool University (XJTLU) v Suzhou. Již při prvním pohledu na nabídku destinací bylo jasné, že pokud chci z výměnného programu vytěžit maximum, měl bych vyrazit mimo evropský kulturní a podnikatelský prostor. Volba padla na Čínu, která mě přitahovala svou dynamikou, odlišným způsobem myšlení a celospolečenským kontextem.

Nešlo jen o akademický výlet. Vnímal jsem tuto příležitost jako cestu za hlubším porozuměním jiné kultuře, jinému stylu leadershipu a v neposlední řadě jako výzvu – osobní i profesní. Věděl jsem, že tato zkušenost mi může pomoci lépe porozumět nejen globálnímu byznysu, ale i sobě samému v neznámém prostředí.

Proč právě Čína?

Motivace byla od počátku jasná. Chtěl jsem vystoupit z evropského rámce a konfrontovat vlastní poznatky s jiným kulturním a podnikatelským kontextem. Vnímal jsem potřebu pochopit, jak vzdělávání, podnikání a osobní přístup ke kariéře funguje v zemi, která je dnes jedním z klíčových hráčů na globálním poli.

Zajímal mě přístup čínských univerzit ke vzdělávání dospělých, způsob, jakým se v Číně přemýšlí o leadershipu, udržitelnosti či inovacích. Zároveň jsem chtěl zjistit, jak funguje čínský business mindset v praxi – nejen z teoretických článků, ale přímo skrze osobní interakci s profesionály, akademiky a studenty.

Adaptace a první dojmy

Před odjezdem jsem si prošel řadu článků, praktických rad i osobních zkušeností jiných cestovatelů. Měl jsem respekt k jazykové bariéře, odlišnému způsobu placení, technologiím a celkové administrativní náročnosti. Překvapivě však vše probíhalo hladce.

Prvním krokem byla příprava – pochopení místních platebních systémů, nainstalování potřebných aplikací a zajištění přístupu k digitálním službám, které v Číně fungují odlišně než v Evropě. Díky této přípravě nebyl žádný kulturní šok. Naopak, už po dvou dnech jsem se cítil jistě a orientoval se ve městě i univerzitním životě.

Velkým překvapením pro mě bylo, že angličtina je v běžném životě méně rozšířená, než jsem očekával. Často jsem musel spoléhat na neverbální komunikaci, překladače nebo prostou intuici. I to však bylo součástí výzvy a učilo mě být v komunikaci přizpůsobivější a kreativnější.

Studium a výuka modulu

Zúčastnil jsem se modulu Leading Sustainability, Innovation and Change, který vedli dva zkušení akademici – prof. Pavel Částka, původem z České republiky (ex University of Canterbury), a dr. David Dufour, výzkumný pracovník s mezinárodní zkušeností v oblasti organizačního chování a změnového managementu. Oba měli bohaté zázemí nejen v akademické sféře, ale i v praktické aplikaci témat, která jsme v rámci modulu řešili.

Přístup obou lektorů na mě udělal velmi silný dojem – výuka byla systematicky připravená, věcná a vedená s vysokým nasazením. Byla postavená na otevřeném dialogu a aktivním zapojení studentů. Nešlo o teoretickou přednášku podle slajdů, ale o skutečné sdílení zkušeností, řešení případových studií a kritické přemýšlení o reálných výzvách, kterým dnes firmy čelí.

Zejména prof. Částka přinesl do výuky hluboký vhled do problematiky ESG a řízení změn – vycházel ze svých dlouholetých zkušeností z Nového Zélandu, kde se podílel na vývoji mezinárodních standardů v oblasti udržitelnosti. Jeho přístup byl velmi systematický a zároveň praktický. Díky kombinaci akademického přehledu a byznysového uvažování měl kurz výjimečnou úroveň.

Networking a komunitní zážitek

Jedním z největších přínosů celého programu byl kontakt se spolužáky. Většina z nich působila na manažerských nebo výkonných pozicích v různých oborech – od průmyslu přes finance až po IT. Sdílení zkušeností během výuky, ale i mimo ni, bylo neocenitelné.

Během společných obědů, večeří nebo neformálních diskusí jsme se bavili o podobnostech i rozdílech mezi evropským a čínským přístupem k vedení lidí, inovacím a strategii. Zjistil jsem, že ačkoliv kulturní rozdíly existují, v mnoha otázkách se manažeři po celém světě potýkají s velmi podobnými výzvami.

Níže si dovolím sdílet i několik detailnějších postřehů. Samozřejmě s tím, že jde o subjektivní dojem založený na krátkém pobytu bez nároku na obecnost a reprezentativnost.

V oblasti udržitelnosti jsem při rozhovorech nezaznamenal zásadní rozdíl oproti evropskému prostředí. Lidé k ní přistupují různě – pro některé je to nástroj k odlišení se na trhu, pro jiné spíše reakce na regulatorní tlak, a u menšiny jde o autentický hodnotový přístup. V tomto ohledu mi připadal postoj k udržitelnosti v Číně podobný jako v Evropě – pragmatický, ale bez většího ideologického nánosu.
Naopak velmi výrazná je orientace na inovace. Čínské prostředí je silně zaměřené na rychlé zavádění nových technologií a efektivní adaptaci řešení vyvinutých jinde ve světě. Z několika diskusí jsem získal dojem, že i když Čína nemusí být nutně lídrem ve vývoji každé technologie, její schopnost převzít, „vytunit“ a prakticky využít existující nástroje – například v oblasti AI – je pozoruhodná. Měl jsem možnost diskutovat s jedním profesorem na univerzitě, který se kromě své akademické činnosti podílí na vývoji nové AI aplikace. Projekt využívající západní LLM technologii, jehož cílem je nalézt novou formuli pro specifické materiály. Tento příklad dobře ilustruje, jak aktivně jsou zde inovace přijímány a adaptovány do praxe.
Styl řízení v tradičně čínských firmách bývá zpravidla výrazně hierarchický a silně orientovaný na výkon, což se potvrdilo i v rozhovorech, které jsem vedl s několika studenty. Popisovali, že hlavním cílem v mnoha lokálních firmách je splnění úkolů zadaných vedením – často s menším důrazem na well-being zaměstnanců, jejich uznání nebo prostor pro seberozvoj a diskuzi. Takový přístup se samozřejmě může objevit i v evropském prostředí, ale troufám si říct, že v Číně jsem jej vnímal jako častější a systémovější. Je to však opět pouze osobní pozorování z omezeného počtu zkušeností a rozhovorů.
Zazněly také zkušenosti od těch, kteří přešli z mezinárodních firem do čistě čínského prostředí. Ti vnímali náraz na zcela jinou firemní kulturu jako natolik intenzivní, že nakonec ze zaměstnání po krátké době odešli. Přístup nadřízených a způsob řízení jim byl natolik vzdálený, že se s ním nedokázali ztotožnit.
Naopak v čínských pobočkách mezinárodních firem se většinou drží standardy západního stylu vedení – založené na dialogu, důvěře a zodpovědnosti. Tyto rozdíly v přístupu jsou velmi výrazné a stojí za zmínku, pokud někdo zvažuje spolupráci nebo zaměstnání v čínském prostředí.

Tento networking a sdílení zkušeností se tak stalo důležitou součástí mého profesního obohacení – nejen z pohledu kontaktů, ale i hlubšího pochopení globálního kontextu.

Suzhou – město mezi tradicí a modernizací

Většinu svého pobytu v rámci výměnného programu jsem strávil přímo v Suzhou, kde se nachází univerzita XJTLU. Studium i každodenní život v tomto městě mi nabídly možnost poznat Čínu zblízka – nejen prostřednictvím akademického prostředí, ale i skrze reálný kontakt s místní kulturou, urbanismem a stylem života. I proto vnímám Suzhou jako důležitou součást celé zkušenosti, kterou si z Číny odnáším.

Suzhou na mě působilo jako město v přechodu – stále zde najdete pozůstatky tradiční architektury, historických kanálů nebo zahrad, ale zároveň je vidět, jak silně město směřuje k modernizaci a ekonomickému růstu. Historické části, zejména v centru, si sice zachovávají určité kouzlo, ale je patrné, že s rostoucím tlakem na rozvoj a výstavbu nových čtvrtí postupně ustupují do pozadí.

Během svého pobytu jsem si všímal kontrastů – mezi klidnými historickými uličkami a mohutnými rezidenčními komplexy, mezi tradičními dvorky a moderními kancelářskými budovami. Město je velmi funkční, efektivně řízené a bezpečné, což vytváří vhodné podmínky pro každodenní život, práci i studium. Na druhou stranu jsem vnímal, že právě ekonomická expanze často přehlušuje kulturní identitu místa.

Suzhou tak není typickým kulturním centrem v tradičním slova smyslu, ale spíše názorným příkladem současné Číny – země, která se dynamicky rozvíjí a modernizuje, často i na úkor některých historických hodnot.

Cestování a mimoškolní inspirace

Součástí pobytu byly i dvě cesty do klíčových čínských měst – Pekingu a Šanghaje.

V Pekingu jsem strávil tři dny, během kterých jsem navštívil nejvýznamnější památky – Velkou čínskou zeď, Zakázané město i Chrám nebes. Město na mě zapůsobilo svou monumentalitou, historií a energií. Byla to ideální příležitost vidět „velkou Čínu“ i z kulturní perspektivy.

V Šanghaji jsem kromě prohlídky města navštívil i Appliance & Electronics World Expo 2025 – veletrh zaměřený na domácí spotřebiče. Jelikož působím v tomto oboru, byla to pro mě jedinečná možnost vidět nejnovější trendy a porovnat čínský přístup k prezentaci a inovaci s tím evropským. Získal jsem spoustu cenných postřehů a inspirací pro vlastní podnikání.

Právě možnost spojit studium s poznáváním dalších čínských měst, obchodního prostředí a kulturního dědictví považuji za jeden z velkých benefitů výměnného programu. Celkový zážitek tak přesahuje hranice akademického rámce a nabízí komplexní vhled do dynamiky současné Číny.

Závěrečná reflexe

Pobyt v Číně pro mě představoval velmi cennou zkušenost, která obohatila nejen mé profesní znalosti, ale i osobní pohled na svět. Každý den přinášel nové podněty – ať už v oblasti studia, setkání s inspirativními lidmi nebo poznávání zcela odlišného prostředí.

Byl to čas, kdy jsem opustil běžnou pracovní rutinu a mohl se soustředit na rozvoj v mezinárodním kontextu. Díky tomu jsem si odnesl poznatky, které mají přímý dopad na mé profesní uvažování i další směřování.

Všem studentům EMBA na VŠE bych tuto zkušenost doporučil. Čína je specifická destinace, která může na první pohled působit náročně – jazykem, kulturními zvyklostmi nebo technickými rozdíly. Pokud se však člověk dobře připraví, získá nejen nové znalosti, ale i širší perspektivu.

International Exchange Programme je podle mého názoru jeden z nejvýznamnějších přínosů Exekutivního MBA studia na VŠE. Tuto možnost rozhodně stojí za to využít naplno.