A-Yachting We Will Go: Rozhovor s Garym Wardem
Pro titulek tohoto rozhovoru nám připadalo vhodné mírně upravit anglickou píseň ze 16. století (pozn.: A-Hunting We Will Go), a představit tak jednoho ze současných studentů našeho EMBA programu, kterého brzy čeká psaní jeho závěrečné práce. Přestože začínal jako pošťák u Královské pošty Jejího Veličenstva, prožil rozmanitou mezinárodní kariéru. Od ambasadora charitativních organizací, řečníka až po nedávné podnikání jako konzultant a manažer v odvětví superjacht.
Stejně jako u ostatních rozhovorů v sérii je nám potěšením setkat se s našimi studenty a absolventy a zachytit jejich myšlenky a ambice.
Tak teď už ke Garymu…
Proč jste se rozhodl pro studium MBA?
O MBA jsem uvažoval už asi 15 let. Ale nikdy jsem tomu nebyl schopný věnovat čas, věděl jsem, že by to byl velký závazek. Příležitost se však naskytla, když jsem se odstěhoval do Česka, tak jsem se rozhodl, že lepší čas začít už nebude. Dalo by se tak asi říct, že asi ke studiu dovedla náhoda. VŠE byla univerzita, ze které se vyklubala skvělá volba, chtěl jsem si totiž užít co největší množství prezenčních hodin a těžit i z networkingu a společenského prvku.
Za dvacet let práce v byznysu jsem toho zažil dost a naučil jsem se hodně o sobě a i svých silných stránkách. Studium MBA je pro mě místem, kde jsem schopen zaplnit některé z těch mezer.
Jak zatím vnímáte studium?
Je to náročnější, než jsem očekával. Vzpomínám si na svůj první modul, který mě opravdu dostal, protože šlo o kombinaci managementu a financí. Na jednu stranu jsem zastáncem strategie, na druhou stranu nejsem člověk, kterého by příliš „brala“ čísla, pokud nejde o tržby nebo zisk. A na přednášce jsme měli slidy s dlouhými vzorci, kde byla i řecká abeceda (smích). Takže první víkend s MBA mě lehce znepokojil. Ale od té doby se to dost zlepšilo. Stejně ale věřím, že každý má své silné stránky, a já vím, že mezi ty mé finance nepatří.
A jaký je celkový dojem?
Mám rád naši studentskou skupinu. Jsem opravdu rád, že jsem její součástí. Každý je svým způsobem jedinečný (či jedinečná), vycházíme spolu všichni dobře a snažíme se si navzájem pomáhat
Jak jsem už řekl, tak to pravou podstatou MBA je asi znát své silné a slabé stránky a umět rozvíjet své vůdčí schopnosti..
A pak je to taky různorodost všech studentů: Někdo mí hodně zkušeností s prezentováním a pak tu máme analyticky nadané kolegy a kolegy, dobré třeba v průzkumech trhu nebo v řešení business casů, jiní jsou zase silnější v prezentování výstupů vedení podniků a manažerům k odsouhlasení investic nebo schválení dalšího postupu. A to dává velký prostor pro vzájemnou podporu.
Jaké jsou Vaše ambice do budoucna?
K mému překvapení se tolik nezměnily, i když s touto novou dynamikou pracovních pohovorů jsem si začal pohrávat s myšlenkou založit si vlastní společnost. Mám několik poradenských projektů, které se brzy rozběhnou. Nepotřebuji dělat žádná rychlá rozhodnutí, a to ani v rámci příležitostí na Mallorce, ani v Praze. Ale pokud jde celkově o moje aspirace do budoucna, tak chci být na co nejvyšší úrovni. I proto je právě aktuální příležitost na Mallorce tak zajímavá, protože mám možnost stát se během 5 až 7 let generálním ředitelem. Zároveň je to typ organizace, od které se mohu také hodně naučit, protože se jedná o menší podnik na rozdíl od korporací, pro které jsem pracoval v minulosti. Takže jste v jámě lvové. Víte, že se musíte rychle učit. Celkově chci, abych zkušenosti ze studia MBA dobře využil.
Pohybovat se na co největší úrovni. Mám rád fotbal a vrcholné období pro fotbalisty je mezi 27 a 32 lety. Mám pocit, že se do podobného vrcholného období dostávám i v podnikání. Toho musím co nejlépe využít, vstřelit pár důležitých gólů, dokud to jde. Myslím, že i mladá generace dnes přímo vyžaduje příležitosti k růstu. Jako zaměstnavatel už je nemůžete jen instruovat nebo jim říkat, co mají dělat bez možností růstu. To by šli prostě pracovat k někomu jinému.
Čeká Vás teď závěrečná práce…
Musím si hlavně promyslet, jak to uchopit. Rád píšu, ale spíše v té kreativní rovině – což nemusí být úplně v souladu s „akademickým psaním“. Takže je opravdu o čem přemýšlet.
Je ještě něco, co byste chtěl dodat?
Jsem rád za všechna zlepšení našeho programu, ke kterým došlo v poslední době, i když je samozřejmě je vždy co zlepšovat. Došlo k významným lepšením v oblasti komunikace, struktury i procesů. Důkazem toho jse i akreditace, které FPH v poslední době získala.